21. 9. 2017, 16:09

Hlavní stránka Piráti  Internet  Zahraničí  Kultura  Politika  Monstrproces  Kopírovací monopol  Názory  Kauzy  Věda a technika  Video  HogoFogo  Události  Zprávička  Jednou větou  Komix
Stroje nás připraví o práci, radujme se


Stoje nás připraví o práci, někoho dříve, někoho později, ale jednou určitě. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat. Zbývá nám jedině se na to připravit a hlavně vymyslet, jak zorganizovat společnost, v které velká část lidí nepracuje.



24. 3. 2013
Možná si říkáte, co to plácám za nesmysly. Stroje jsou tu s námi už pěkných pár set let a práce máme pořád dost. Možná i víc než bez nich. A já vám najednou tvrdím, že nás připraví o práci. Co je to za hloupost?

Proč dnes?

Připusťme na chvíli, že bych mohl mít pravdu. Představme si dokonce, že už ten trend začal. První logická otázka je, proč zrovna teď? Proč se se to nestalo už dávno, třeba s vynálezem parního stroje? Důvod je jednoduchý. Lidé mají v zásadě dvě hlavní věci, které můžou na pracovním trhu nabídnout - ruce a hlavu. Doposud se stroje uplatňovaly jen v oblastech, kde není moc potřeba hlava. Například v části zemědělství nebo těžkém průmyslu. Obory vyžadující alespoň částečné zapojení hlavy nebo koordinaci hlavy a rukou zůstávaly doménou lidí. To se teď ale mění. Počítače už jsou natolik výkonné a algoritmy natolik propracované, že začínají zasahovat do míst dříve vyhrazených pouze lidem. Počítače už dávno porazily nejlepšího člověka v šachu. IBM Watson nedávno porazil nejlepší lidi ve vědomostní soutěži založené na chápání přirozené řeči. Google vyhledávač a jeho schopnosti bereme jako samozřejmost. V kapse máte zařízení, které téměř umí rozpoznávat hlas a tvářit se že vám rozumí. Google má auto, které se řídí samo, mnohem bezpečněji než lidé. Existují algoritmy, které dokáží psát reportáže ze sportovních utkání. Rozpoznávání obrazu si začíná hledat cestičky do medicíny. To všechno jsou věci, které se ještě před pár lety choulily někde v laboratořích, na hony vzdálené praktickému využití.

I dnes jsou to spíš takové dětské krůčky, takové hračky. Ale jen na chvíli. Kolikrát výkonnější počítače než dnes bychom potřebovali, aby byly schopné přečíst pár knih a napsat článek jako je tento? Stokrát? Kolikrát výkonnější by počítače musely být, aby dokázaly diagnostikovat pacienty? Tisíckrát? Milionkrát? Pak stačí jen počkat. Uvědomme si, že výkon počítačů roste exponenciálně. Stokrát výkonnější budou asi za sedm let, tisíckrát za deset a milionkrát za dvacet. Potřebujete miliardové zrychlení? Stačí počkat třicet let. Přestaňte na chvíli číst a představte si to. K čemu by dnes byla potřeba miliarda počítačů, to za třicet let zvládne počítač jeden. Dovedete si představit miliardu počítačů?

To jsou navíc velmi opatrné odhady, podle některých i samotný exponenciální růst roste exponenciálně! A to se bavíme jen o hrubé síle počítačů, ignorujeme fakt, že zlepšování algoritmů tento proces ještě zrychlí. Takže co počítače nedokážou dnes, dokážou za rok. Co nedokážou za rok, dokážou za třicet let. Nejenže dokážou většinu toho, čím se dnes lidé živí, dokážou to levněji a lépe než lidé. Něco za rok, něco za deset a něco za třicet let, ale jednou určitě. Nepřijdou vám k smíchu diskuze o důchodové reformě, které tento fakt neberou vůbec v potaz?

Nic samozřejmě neroste do nebe a je možné, že narazíme na nějakou technickou bariéru, kvůli které se růst výkonu počítačů se zpomalí nebo dokonce zastaví. I kdyby se zastavil už zítra, tak to bude mít jen malý vliv. Už dnes je problém spíš v tom, že výpočetní výkon nedokážeme plně využít, než v tom, že bychom ho měli málo. Už s dnešním výkonem bychom dokázali spoustu úloh vyřešit, jenom na to ještě nebyl čas.

Dopady

A vidíte, i přesto, že stroje zatím neumíme naplno využít, tak nás už dnes připravují o práci. Už dnes firmy často raději použijí stroj, než aby zaměstnaly člověka. Zatímco o budoucnosti můžeme jenom spekulovat, současnost můžeme měřit. Takže pokud nás stroje připravují o práci, jak se to projevuje? V první řadě roste nezaměstnanost. No jo, za to ale může krize, až krize přejde, firmy začnou najímat a nezaměstnanost se vrátí do starých kolejí. Opravdu? Podívejte se na následující graf (zdroj):



Vidíme tam zisky, HDP, investice a zaměstnanost v USA od roku 1995. Firmy od poslední krize začínají utrácet, zisky jsou na historických maximech, ale zaměstnanost stagnuje. Proč? Jedno z možných vysvětlení je, že firmy místo lidí začaly používat stroje. Připouštím, že to není jednoznačné. Velký vliv má i přesun práce do Asie. Ale i tuto levnou pracovní sílu začínají vytěsňovat stroje. Foxconn, jeden z největších výrobců elektroniky, chce údajně nasadit v příštích pár letech milion robotů. Kolik myslíte, že jeden robot, neomylně pracující 24 hodin denně, nahradí lidí? Jednoho? Deset?

Dobře, nezaměstnanost na západě může mít i jiné důvody než stroje. Najdeme ještě nějaký příznak, kterým se nástup strojů projevuje? Zmysleme se nejprve, jaká pracovní místa jsou nejvíce ohrožena. Představme si spektrum pracovních příležitostí. Na jedné straně málo kvalifikované a na druhé straně vysoce kvalifikované práce. Kde by se nástup počítačů začal projevovat nejdřív? Pokud jste odpověděli, že u málo kvalifikovaných prací, tak je to špatná odpověď. Počítače začínají ujídat zprostředka. Když se nad tím zamyslíte, tak je to logické, je mnohem snazší nahradit bankovní úřednici nebo účetního než instalatéra nebo pečovatelku. Instalatér se pohybuje v neznámém terénu, potřebuje dobrou koordinaci mozku a rukou. Na druhé straně bankovní úřednice potřebuje systematický přístup, trpělivě analyzovat data a počítat. To všechno jsou věci, na které jsou počítače stavěné. Tím nechci říci, že nejde sestrojit robot, který by nahradil instalatéra. Zatím se to ale nevyplatí.

Teď si to spojme se zprávami o zániku střední třídy. O tom, že se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými. Představte si zmiňovanou bankovní úřednici, když přijde o práci. Jinou podobnou práci už nenajde. V éře počítačů už se prostě nevyplatí na papírování zaměstnávat lidi. Kromě státní správy, která digitalizaci zatím úspěšně sabotuje, dělají nebo budou dělat podobnou práci stroje. Naše úřednice tedy může jít dělat méně kvalifikovanou práci, změnit obor nebo jít na pracovní úřad. O jedno středně dobře placené místo méně, o jednoho nezaměstnaného nebo málo placeného pracovníka více.

Nechci tu vzbudit dojem, že jde o boj lidí proti strojům. Skynet se zatím ještě neprobral. Jde tu o souboj lidí používající stroje proti ostatním lidem, ať už se stroji nebo bez. Konkurence na trhu vždy nutila firmy hledat nové cesty, jak dodávat zboží nebo služby levněji a kvalitněji. Stroje jim to umožňují, tak je používají. Ty firmy, které to nedovedou, skončí. Ty, které dokáží snížit náklady za pomocí počítačů nebo robotů, prosperují.

Donedávna se většina firem nemohla obejít bez velkého množství lidské práce. Příjmy se proto ve velké míře rozdělovaly mezi zaměstnance. To se mění. Firmy jako Google nebo Apple dokáží generovat zisk, aniž by se o něj museli dělit s velkým množstvím zaměstnanců. Zisk jde akcionářům a těm pár zaměstnancům. Místo tisíců lidí se středním příjmem tu máme pár miliardářů z řad akcionářů a pár desítek milionářů z řad zaměstnanců. To samo sebou přispívá k rozevírání nůžek.

Co s tím?

Doufám, že jsem vás už trochu přesvědčil, že nás stroje mohou připravit o práci. Zkusme se zamyslet co s tím. Co dělat, až o práci přijdou úředníci, účetní, pokladní v samoobsluhách, skladníci, řidiči aut a další? Co budeme dělat, až bude bez práce řekněme 30% práceschopné populace?

První možnost je, že se to nestane. Že sice stroje převezmou nudnou a nezajímavou práci, ale lidé si najdou něco jiného. Z pokladních v samoobsluze se stanou spisovatelky, z řidičů aut zahradní architekti a ze skladníku vědci. Bojím se, že je to nepravděpodobné. Změna přijde velmi rychle. Tak rychle, že se tomu nestihne přizpůsobit náš vzdělávací, daňový ani jiný systém. Co systém, nestihneme se tomu přizpůsobit ani my, lidé. Část populace z důvodu sociálních nebo jiných nemůže dělat kvalifikovanější práci. Představte si pokladní z vaší oblíbené samoobsluhy. Co půjde dělat, až to bude skutečně samo-obsluha a místo pokladní bude automat? Kdyby mohla dělat jinou práci, tak už ji dávno dělá. Myslíte si, že ji baví celý den pípat? Nebo snad že to dělá, protože tak dobře platí?

Druhá možnost je, že společnost zareaguje a začneme to řešit. Místo toho, abychom ve školách vychovávali tovární dělníky, začneme budoucí generace na život se stroji připravovat. Začneme vychovávat programátory, vědce, umělce, filozofy, začneme vychovávat kreativní a sebevědomou generaci. Abychom na to měli peníze, tak je vezmeme těm firmám, co na ně pracují roboti. To je zajímavé řešení, má ale několik problémů. První z nich je, že než se rozhoupeme, tak to bude pěkných pár let trvat a tu příležitost prošvihneme. Školy jsou teď nepochybně lepší než před dvaceti lety, jsme si ale jistí, že to stačí? Než se něco změní, pěkných pár let to zabere. Vzpomeňte si, za dalších dvacet let budou počítače nejméně milionkrát výkonnější!

Je tu ale ještě jeden větší problém. Je to jen krátkodobé řešení. I vysoce kvalifikované činnosti jednou dokáží počítače dělat lépe než většina z nás. Ano, pořád ještě zbude nějaká práce, v které budou lidé lepší nebo v kterých prostě stroje nebudeme chtít. Jsme ale všichni schopní dělat špičkové vědce, umělce, maséry, architekty nebo číšníky? Bojím se že ne.

Radujme se

Máme ještě jednu možnost. Nemusíme se na to dívat jako na problém, ale jako na příležitost. Vždyť je to skvělé. Poprvé v historii většina lidí nebude muset pracovat. Místo toho, aby dělali práci která je nebaví, budou moci dělat něco jiného. Ta pokladní v samoobsluze určitě sní o tom, že bude doma s dětmi, že bude moci cestovat nebo psát knihy. Třeba je to rozená spisovatelka. Proč už to nedělá teď? Proč marní svůj talent někde na pokladně a dělá práci, která je v podstatě zbytečná? Protože být profesionální spisovatel chce nějaký čas a odvahu. A přinejmenším ten čas nemá. Proč? Protože, musí vydělávat peníze. Proč? Hloupá otázka. Přeci proto aby měla kde bydlet a co jíst. A proč by za to měla platit? No přeci proto, aby ostatní lidé měli motivaci pracovat. Počkat. Neříkali jsme náhodou, že práce nebude potřeba? Moment, to by ale znamenalo, že peníze přestanou mít tu roli jakou mají teď. To by ale znamenalo ...

Doufám že vidíte kam to směřuje. Protože je tento článek už tak dost dlouhý a protože nechci být označen za utopického snílka tak toho tady nechám. Zkuste si důsledky domyslet sami. Zkuste si představit svět, kde velká část obyvatelstva nebude moci nebo nebude muset pracovat. Mě osobně vycházejí dvě možnosti. Jedna je taková, že lidé budou moci konečně dělat co je baví, co je naplňuje, co je činní šťastnými. Nebudou to dělat pro peníze, ale třeba jen pro dobrý pocit. Něco jako open source programátoři nebo wikipedisté. Jen ve větším. Zní to idylicky, ale jednoduché to také nebude. Víte vy, co byste chtěli dělat, kdybyste nemuseli chodit do práce? Vydržíte to dělat celý den?

Je tu také druhá možnost. Můžeme předstírat, že se nic neděje. Že až odezní krize, tak se všechno vrátí do starých kolejí. Nezaměstnanost vyřešíme investičními pobídkami nebo dokonce investicemi do technologií. V takovém případě skončíme s hromadou nezaměstnaných. Nebo hromadu lidí, kteří budou dělat zbytečnou práci jen pro práci. Kontrolory strojů, kontrolory kontrolorů, úředníky EU a podobně.

Je to na nás. Máme šanci si vybrat. Můžeme začít vymýšlet společnost, kdy lidé budou moci trávit svůj čas věcmi, které je naplňují. Nebo můžeme nedělat nic a směřovat k samovolnému rozpadu společnosti jak ji známe. Zatím směřujeme k té druhé variantě, měli bychom se zamyslet jak to změnit.

Zdroje:

Téměř žádná z myšlenek v tomto článku není moje. Pokud vás zajímají detaily tak doporučuji toto video o důsledcích exponenciálního růstu. Teprve díky němu jsem vstřebal co to znamená, když něco roste exponenciálně.

Nemůžu se tu nezmínit a Rayovi Kurtzweilovi, který se dopady růstu počítačů zabýval mezi prvními. Pěkné úvodní video je například tady.

Doporučuji také video o tom jak hrál IBM Watson Jeopardy (něco jako Riskuj). Je vidět, že je to technologie v plenkách, ale i tak roznesl lidi na celé čáře.

Pokud vás téma zaujalo, tak začněte knihou Robots Will Steal Your Job, but That's OK. Pokud máte radši video, tak tady je TED prezentace od jejího autora.

Další zajímavá kniha je Race Again the machine. I její autor mluvil na TEDu.

Licencováno pod CC-BY-NC-SA


 




Datum: 24. 3. 2013, Autor: Lukáš Křečan
Přečteno: 50841x
Zobrazit článek pro tisk Vytisknout

Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Ohodnoťte známkou jako ve škole | 1 je nejlepší: 1 2 3 4 5

Komentáře k článku

16. 10. 2013 Obránce českého jazyka Stylistika a gramatika
18. 9. 2013 Kamil Stroje zároveň prácí vytvářejí
9. 4. 2013 M Na podobne tema - nastup civilizace techniky
20. 5. 2013 Kodl Re: Na podobne tema - nastup civilizace techniky
27. 3. 2013 Libor Umělá práce
26. 3. 2013 Monty Utopistický román jak to bude dál
27. 3. 2013 vlasta klepák Re: Utopistický román jak to bude dál
6. 4. 2013 Re: Re: Utopistický román jak to bude dál
18. 4. 2013 Rostex Re: Utopistický román jak to bude dál
25. 3. 2013 1223 ...
26. 3. 2013 next_ghost Re: ...
26. 3. 2013 next_ghost Re: ...
25. 3. 2013 mnn sachy
25. 3. 2013 jzvc Re: sachy
18. 4. 2013 Rostex Re: sachy
18. 4. 2013 Rostex Re: sachy
25. 3. 2013 Avanti vzpomínám si na úvahu na Hlase ameriky na téma: Komunismu dosáhnou nejprve v USA
25. 3. 2013 Michal hodnoty - status
25. 3. 2013 V. Mlich Velmi zábavný článek
25. 3. 2013 next_ghost Re: Velmi zábavný článek
15. 4. 2013 M. Re: Velmi zábavný článek
25. 3. 2013 Karel Jina alternativa
25. 3. 2013 jzvc Re: Jina alternativa
25. 3. 2013 František Řezáč Tůto
25. 3. 2013 ivo Vašíček Re: Tůto
25. 3. 2013 next_ghost Re: Re: Tůto
25. 3. 2013 jzvc Re: Tůto
26. 3. 2013 rabgulo Re: Re: Tůto
25. 3. 2013 sysel watson
25. 3. 2013 jzvc Re: watson
4. 4. 2013 jen Re: Re: watson
15. 4. 2013 M. Re: watson
25. 3. 2013 stařík Placená práce nebude
25. 3. 2013 Rezza Re: Placená práce nebude
25. 3. 2013 jzvc Re: Re: Placená práce nebude
25. 3. 2013 vlasta klepák Exponenciální růst roste exponenciálně? :)
25. 3. 2013 next_ghost Re: Exponenciální růst roste exponenciálně? :)
24. 3. 2013 Jan Drlík práce
24. 3. 2013 Ivo Vašíček Re: práce
25. 3. 2013 jzvc Re: práce
25. 3. 2013 next_ghost Re: práce
24. 3. 2013 Ivo Vašíček rekvalifikace je iluze
24. 3. 2013 Brooch Re: rekvalifikace je iluze
24. 3. 2013 Ivo Vašíček Re: Re: rekvalifikace je iluze
25. 3. 2013 next_ghost Re: Re: Re: rekvalifikace je iluze
26. 3. 2013 Ivo Vašíček Re: Re: Re: Re: rekvalifikace je iluze
26. 3. 2013 next_ghost Re: Re: Re: Re: Re: rekvalifikace je iluze
25. 3. 2013 jzvc Re: rekvalifikace je iluze
26. 3. 2013 Ivo Vašíček Re: Re: rekvalifikace je iluze

Anketa
Používáte pro přístup k Internetu WiFi?

Ano
95% (1314)
 

Ne
4% (64)
 


Nejnovější články

16. 1. 2015 | 17212
Stát si brousí zuby na WiFi. Další pokus znásilnit Internet.
12. 10. 2014 | 20325
Zvolbovaní Piráti
22. 7. 2014 | 3636
Americké lhaní -základní prostředek politiky
30. 4. 2014 | 33233
Facebook je konec. Konec japonec.
2. 4. 2014 | 8052
Evropa je naše moře
1. 4. 2014 | 2179
Pirátské noviny mají nové sponzory
16. 3. 2014 | 20109
Zrození České pirátské strany
30. 6. 2013 | 6244
Rozhovor k rozšíření autorského zákona
27. 6. 2013 | 335
Kramaření v Kramářově vile a co bylo příčinou
16. 6. 2013 | 5412
Korupce je podstatou současného politického systému.

Názory
články v rubrice

6. 5. 2013 | 15261
Sociální stát a nezaměstnanost žen
15. 4. 2013 | 497
Facebook je předzvěstí konce svobodného Internetu
24. 3. 2013 | 5112
Stroje nás připraví o práci, radujme se
18. 2. 2013 | 577
Nadbytečná pracovní síla
20. 1. 2013 | 423
Psychopati jdou do práce?
10. 1. 2013 | 289
Chcete skutečně prezidenta?
31. 12. 2012 | 232
Známe svého nepřítele?
14. 12. 2012 | 10921
Jak jsem se stal a nestal Franzistou
4. 12. 2012 | 213
Kam se ubírá česká zahraniční politika?
3. 12. 2012 | 152
Internet ohrožuje staré struktury
29. 11. 2012 | 140
Zapomenutá studie k otázce církevního majetku
27. 11. 2012 | 675
Proč jsem v pirátské straně?
19. 11. 2012 | 275
Modrý pták ve vlastní šťávě
15. 11. 2012 | 15976
Alexandr Mitrofanov: Zachování tváře
12. 11. 2012 | 40604
Jeden za všechny, všichni bez jednoho?
30. 10. 2012 | 26887
Jak opět nalézt důvěru v demokracii?
12. 10. 2012 | 352
České příhraničí
22. 9. 2012 | 5197
Podnikání po česku
13. 9. 2012 | 17981
Kotrba a metody volebních speciálů: z kritiky fraška?
1. 9. 2012 | 680
Vyvrácení nebezpečného postoje "Nemáte-li co skrývat, nemáte se čeho bát"
Nejnovější zprávy
Stát si brousí zuby na WiFi. Další pokus znásilnit Internet.

16. 1. 2015 | Internet | 17212
Necháme si bez odporu odebrat svobodné WiFi a přejdeme dobrovolně pod křídla korporátních Internetů?
Zobrazit celý článek ►
 

Zvolbovaní Piráti
12. 10. 2014 | Piráti | 20325
Kdo vyhrál, kdo prohrál, jak Piráti a co bude dál?

Americké lhaní -základní prostředek politiky
22. 7. 2014 | Politika | 3636
Včera na tiskové konferenci ministerstva obrany Ruské federace byly prezentovány důkazy z monitorování oblasti sestřelu. Důkazy Rusko předá zainteresovaným i dalším. Média i politici však zcela zásadní odhalení ignorují a dál obviňují bez jakýchkoliv důkazů Moskvu.

Facebook je konec. Konec japonec.
30. 4. 2014 | Piráti | 33233
To byl vynikající nápad, vyhradit lidu takové populární místo, kde se můžou všichni vyvztekat, vydemonstrovat, vybrečet a pohádat, vyblejt na sebe všechny problémy, zbavit se soukromí a to vše přitom za pečlivého dozoru státní bezpečnosti. Ovládat svět je čím dál tím snazší.
 
Hlavní stránka Piráti  Internet  Zahraničí  Kultura  Politika  Monstrproces  Kopírovací monopol  Názory  Kauzy  Věda a technika  Video  HogoFogo  Události  Zprávička  Jednou větou  Komix
 
Pirátské noviny jsou internetový občasník digitálního věku.
Informujeme o Internetu, politice, kopírování, svobodné tvorbě a blbostech.

Pirátské noviny oslovujte E-mailem na adrese: redakce zavináč piratskenoviny.cz

Provozovatel a vydavatel: Martin Brož | Sídlo vydavatele: Praha

Pirátské noviny | ISSN 1804-5197

Copyleft Pirátské noviny
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské noviny je umožněno i bez písemného souhlasu.
Všechna práva vyhlazena.