23. 9. 2017, 14:57

Hlavní stránka Piráti  Internet  Zahraničí  Kultura  Politika  Monstrproces  Kopírovací monopol  Názory  Kauzy  Věda a technika  Video  HogoFogo  Události  Zprávička  Jednou větou  Komix
Instinkt: Chvála zlodějů knih


Společenský týdeník Instinkt zveřejnil v prvním prosincovém vydání sondu do oblasti knižního pirátství. S rozmachem elektronických čteček nabylo na významu i pirátství v této doposud upozaděné sféře. Po hudbě a filmech tak knižní pirátství cloumá, jak některými nakladateli a organizacemi kopírovacího monopolu (DILIA), tak i náruživými čtenáři, kteří často žádaný titul v elektronické podobě jinde než u pirátů nenajdou. Článek z Instinktu přetiskujeme v plném znění.



26. 12. 2011
Internetové pirátství si zatím každý spojoval s ilegálními kopiemi hudby, softwaru nebo filmů. Jenže došlo i na knížky. Webem se šíří desetitisíce elektronických titulů a po pár kliknutích myší se stanete majiteli nového Kundery, Viewegha nebo aktuálního hitu, jakým je životopis Stevea Jobse. A díky pirátům – a stále častěji taky pirátkám – navíc úplně zadarmo.

Internetové knižní pirátství je téma, které vyvolává vášně. Trh s knihami prožívá bouřlivé časy už delší dobu a příští rok na něj uhodí ještě morová rána ve formě zvýšení DPH. A tak většina nakladatelů skřípe zuby, když zjistí, že jejich knihy, marně čekající na kupce v knihkupectvích, jsou zdarma k získání na internetu, kde si je může kdokoli stáhnout do svého počítače, telefonu, čtečky nebo tabletu. A přečíst si je, aniž by za to nakladateli nebo autorovi cokoli zaplatil.
Někteří nakladatelé se tak už sami pouštějí do boje s piráty, jiní zase odmítají převádět své knihy na e-booky a prodávat je, protože se bojí, že jim elektronická forma knihy zlomí vaz, protože se z ní dá lehce udělat kopie pirátská.

Pirátobijci

V pirátské komunitě vyvolává jméno Vlastimíra Talaše stejné spory jako mezi nakladateli zmínka o pirátech. Český nakladatel bestselerů Terryho Pratchetta před lety zjistil, že se na jednom pirátském webu objevily jejich elektronické kopie. Majitel nakladatelství Talpress proto zalarmoval policii, která podle něj byla velmi vstřícná a efektivní, a začal se i pídit po tom, kdo za pirátskými kopiemi stojí. "Bylo to složité, ale objevili jsme ho. Jednalo se o jednoho kluka z Hodonína. Nakonec jsme s ním přistoupili na mimosoudní narovnání," říká Vlastimír Talaš. Podrobnosti vyrovnání jsou vzhledem ke smlouvě tajné, ale jednalo se o částku v rozpětí mezi deseti a sto tisíci korunami. Peníze si ovšem Pratchettův nakladatel neponechal. Věnoval je Nadaci na záchranu orangutanů. Kromě toho dokonce dosáhl i toho, že se provozovatel pirátského serveru veřejně omluvil a server zrušil.

Talašovo vítězství ovšem vzbudilo velmi drsné reakce. Jako solidární pomsta ze strany dalších pirátů se začaly elektronické verze knih Terryho Pratchetta objevovat na nejrůznějších internetových fórech a také se nabízet prostřednictvím uzavřených sítí. Boj mezi zarputilým nakladatelem a internetovými piráty tak pokračuje dál a Vlastimír Talaš ho rozhodně vzdávat nehodlá: "Bojujeme s nimi neustále. Něco se snažíme mazat ze serverů v součinnosti s jejich majiteli, ale někdy se musíme obrátit na policii. Mnozí piráti jsou velmi arogantní a škody jdou do stovek tisíc korun ročně. Skutečně je nesnáším, protože někde berou plat za práci, kterou ani nedělají, protože místo toho v pracovní době skenují a vyrábějí pirátské kopie knih," rozhořčuje se majitel Talpressu. Jeho kolega Michal Bronec, jehož nakladatelství Straky na vrbě se věnuje hlavně vydávání českých fantasy a sci-fi knih však už na boj s piráty rezignoval. "Upozornil mě na to jeden můj autor, který svou knihu objevil na pirátském serveru. Nejdřív se s nimi zkontaktoval sám. Chtěl, aby to odstranili. Oni ho sprostě odbyli s tím, že má být rád, že jeho knížku vůbec někdo rozšiřuje po internetu. Pak jsem se na ně obrátil já. Výsledek byl stejný," vysvětluje nakladatel Bronec. Nepomohla mu ani policie, na kterou se obrátil.
Nakonec ale nějaký úspěch přece jen zaznamenal. Podařilo se mu objevit mladíka, který pirátskou elektronickou kopii vyrobil a stál za vyvěšením knížky na internetu. "Vysvětlil jsem mu, že si nepřeji, aby takhle naše knížky šířil, a on slíbil, že s tím skončí," říká Michal Bronec.

Piráti a jejich favorité

Dosavadní debata o pirátských knihách kolujících v šerém podhoubí internetu má jednu zásadní vadu. Málokdo totiž tuší, kolik knih je na síti vůbec k dispozici a kolik z nich si pak lidé stáhnou. Sestavit nějakou naprosto přesnou statistiku je ostatně nemožné. INSTINKT ale prostřednictvím pirátů zjistil několik čísel, která nám pomohou udělat si alespoň nějakou představu. Jde o údaje z největšího českého pirátského webu, jehož jméno z pochopitelných důvodů sdělovat nebudeme. Za posledních třicet dní (údaj platný týden před vydáním tohoto čísla INSTINKTU) bylo staženo celkem 128 369 knižních souborů. Stáhlo si je 6381 lidí. Největší stahovač si během tohoto období zadarmo pořídil 1099 různých knih. Celkem tak bylo staženo 14 130 unikátních literárních děl. Lidí, kteří nějak aktivněji využívají pirátské knižní kopie, je pak u nás podle odhadů pirátů okolo třinácti tisíc. Co se krade nejvíc? "Ještě před třemi lety to byla určitě fantasy literatura a sci-fi. Za nimi pak kriminálky, horory, akční a dobrodružná literatura," říká pirát, kterému budeme říkat pan Černý. Pan Černý je fenoménem české knižní pirátské scény. Působí na ní už deset let a má tu poněkud unikátní funkci, o níž ještě bude řeč. Podle něj sice dnes sci-fi a fantasy patří u pirátů mezi nejoblíbenější žánry, ale na paty jim šlape červená knihovna. "Pro mě to je velmi zajímavý fenomén. Dívky a ženy, někdy dokonce důchodového věku, začaly být ve vyrábění elektronických pirátských knižních kopií velmi aktivní a chrlí ven neuvěřitelná kvanta různých milostných příběhů nebo vyloženě harlekýnek. Ženských a dívčích příběhů se teď mesíčně už objevuje víc než sci-fi a fantasy. Začalo to dost nevinně. Dámy nejdřív houfně prosily staré piráty, aby jim udělali nějaké e-booky. Jenže takový e-book se při digitalizaci musí přečíst a různě opravovat a chlapům se to samozřejmě číst nechtělo. Tak se ženy zorganizovaly, naučily se to a začaly si to vyrábět samy a ve velkém. Vypadá to, že brzy bude na internetu víc pirátek než pirátů," říká pan Černý.
Celkem logicky pak zájem o české pirátské e-booky přichází hodně ze zahraničí. Češi, kteří pracují nebo studují mimo naši republiku, mají samozřejmě zájem o české knihy. Ty ovšem v kamenných knihkupectvích Londýna nebo Berlína koupit nemohou. A to nejen v papírové podobě. Legální e-booky jsou u nás zatím k dispozici spíš u starších knih, a tak se právě z Čechů v zahraničí stala velmi výrazná skupina odběratelů produkce knižních pirátů. V poslední době kvůli nim dokonce došlo několikrát k výpadku největšího českého pirátského webu kvůli přetížení.

Mezi české pirátky patří i dívka, které budeme říkat slečna Červená. Slečna Červená je studentka, která s piráty spolupracuje na úpravě knih. Dělá korektury. Převést papírovou knihu na e-book totiž není úplně jednoduché. Nejdřív se musí naskenovat a pak převést do formátu, který se dá upravit pro různé druhy čteček. Při převodu často dojde k tomu, že program zamění čárky za háčky, vypadnou části textu a podobně. Slečna Červená to napravuje. "Čtu ráda a čtu hodně. Zhruba před pěti lety jsem zjistila, že mi byt přetéká knížkami a že si budu muset začít vybírat uvážlivě, co si koupím. Nicméně občas dostanu chuť si přečíst nějakou oddechovku, kterou ale nemusím mít v knihovně. Tak jsem začala pátrat na internetu, až jsem se postupně propracovala ke komunitě, kde e-booky vznikají. V první fázi jsem stahovala knihy jak zběsilá, ale přečetla jsem si přitom maximálně pět procent toho, co jsem si uložila," říká slečna Červená. Podle ní teď mezi knižními piráty dochází k velkým generačním rozdílům. Ti starší mají zájem dodržovat nějaká pravidla. Třeba to, že elektronická pirátská kopie knihy se nesmí objevit na internetu dřív než půl roku od jejího papírového vydání. "Navíc mají spíš sami rádi papírové knihy a nelegální kopie vnímají jenom jako doplněk k vlastní četbě. Ti mladší ale berou často stahování nelegálního obsahu jako samozřejmost a nevidí na tom nic nepatřičného. Investovat peníze do papírové knihy jsou pak ochotni jenom u nějakého módního trendu nebo kultu, jako je třeba Harry Potter nebo Jiří Kulhánek," prozrazuje slečna Červená.

Vyhlásit válku...

Vzhledem k tomu, že počet majitelů čteček a dalších přístrojů, na kterých se dají elektronické knihy pohodlně číst, každý měsíc raketově stoupá, roste i napětí v řadách nakladatelů. Do situace se vložilo i ministerstvo kultury, které svolalo pracovní skupinu, jež má vypracovat plán, jak situaci s piráty řešit. Členem této skupiny je i šéf společnosti Dilia, tedy Divadelní, literární, audiovizuální agentury, Jiří Srstka. Jeho agentura zastupuje práva tisíců českých spisovatelů, a tak se už s piráty potýká dlouho. Dosáhl třeba odpojení jednoho pirátského serveru, který byl umístěný ve Spojených státech, a chystá proti pirátům i další akce, o kterých zatím kvůli momentu překvapení nechce mluvit. "Bojovat s piráty je velmi těžké. Své o tom vědí vydavatelé hudby a producenti filmů. Problém je mimo jiné v tom, že knihy se objevují na desítkách různých míst na internetu. Velmi populární je třeba web Ulozto.cz, který slouží pro sdílení souborů. Odhalili jsme tam na deset tisíc knih autorů, jež zastupujeme. Naštěstí se nám podařilo dosáhnout dohody s majiteli webu. Budeme pravidelně pomocí našeho programu procházet jejich web a hlásit jim pirátské knihy. Oni je pak budou mazat," svěřuje se Jiří Srstka.

Podle něj by se měli nakladatelé co nejdříve spojit a vytvořit organizaci, která se bude boji s piráty věnovat. Stejně jako to udělal třeba hudební a filmový průmysl. "Protože jinak knižní nakladatelé dopadnou stejně jako ti hudební. Piráti je přidusí a zničí jejich průmysl. Problém je v tom, že zatímco tvůrci filmů mají pořád ještě kina a televize a hudebníci se mohou živit hraním po koncertech, spisovatelé žijí jenom z prodeje knih. Rozvinuté pirátství může tvrdě ovlivnit tvorbu krásné i odborné literatury," přemítá Srstka.

... nebo dohodnout mír?

Příběh knižního pirátství ovšem není tak černobílý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Robert Pilch je majitelem nakladatelství Brokilon. Podobně jako jeho zmiňovaní kolegové vydává hlavně sci-fi a fantasy. S piráty má dlouhou zkušenost, jelikož tenhle žánr byl terčem pirátů jako první. Mnoho jeho knih se také dá najít na pirátských webech. "Nemám s tím problém. Škody, o kterých mí kolegové v souvislosti s piráty mluví, jsou často velmi iluzorní. Do velké míry totiž knihy zdarma stahují lidé, kteří by si je jinak nikdy nekoupili. A víte, co si myslím? Že ilegálně vystavené knihy dokonce prodejům pomáhají. Čtenář si stáhne mou knihu, přečte si ji a zalíbí se mu třeba natolik, že se rozhodne mít ji v knihovně. Asi není náhoda, že nakladatelé, kteří se e-bookům nebrání, a to nejen nelegálním, ale samozřejmě i legálním, mají lepší hospodářské výsledky než ti, kteří vše elektronické odmítají. Jestli někomu padají prodeje, tak ne kvůli pirátům," tvrdí Robert Pilch. Sám třeba všechny své knihy už pár měsíců po papírovém vydání, prodává i jako legální e-booky. "To je totiž nejlepší cesta, jak se pirátství bránit. Dát včas k dispozici své knihy elektronicky legálně. Každý má možnost si je koupit a nemusí je krást. A tudíž nekrade," dodává rezolutně. On sám dokonce s piráty čile komunikuje. "Většina pirátů ctí dohody a nějaké zásady. S těmi já problém nemám. Naopak," říká. Dohodami myslí nejen půlroční hájení, o kterém jsme psali, ale i novou dohodu, kterou zprostředkoval za piráty pan Černý a za nakladatele Martin Lipert, který je šéfem jednoho ze dvou největších obchodů s legálními elektronickými knihami – eReading.cz.

"Dohoda spočívá v tom, že pokud na to piráty upozorníme, tak bude kniha hájena pět let. To znamená, že já například budu hlásit všechny knihy, které se u mě objeví, a pošlu je pirátům. Ti se budou starat o to, aby se na jejich serverech pět let neobjevila pirátská kopie. Pokud kniha dokonce vyjde pouze elektronicky a požádá se o to, pak nesmí být její pirátská kopie nikdy nabízena," popisuje zjednodušenou část dohody Martin Lipert z eReading.cz. Tato dohoda je ovšem platná jen pro zavedené pirátské servery. Pořád jsou tu piráti, kterým bychom mohli říkat divocí. Ti se vyskytují na jiných místech internetu. Třeba sdílejí své pirátské kopie přes propojené počítače nebo je umísťují na servery, jako je Uložto.cz. "Podle mě je důležité dosáhnout nějaké rovnováhy. Bezhlavý boj s piráty by vedl akorát k tomu, že se situace vyhrotí a oni skutečně začnou knižnímu trhu škodit. Na druhou stranu je potřeba bojovat s divokými piráty. Bylo by dobré, kdyby servery typu Uložto.cz musely hlásit ty, kdo na nich nelegální obsah uložili. To by byla pro tyhle lidi velká rána. Zatím totiž zůstávají anonymní, a tudíž v bezpečí," zamýšlí se Martin Lipert.

Když jsem se snažil pátrat po finančním vyjádření toho, jaké škody piráti ročně páchají, vytáhl na mě Jiří Vlček z distribučního webu elektronických knih Palmknihy.cz číslo 58 milionů. "Tohle ovšem není škoda, kterou způsobují výhradně piráti. To je škoda, kterou si způsobili nakladatelé sami. Vemte si počet čteček, které v Česku jsou, a možství knih, které si průměrně jejich majitelé kupují na rozvinutých trzích a porovnejte to se skutečnými prodeji. Proti tomu postavte množství nových knih, které jsou dostupné elektronicky. Ty miliony jsou za knihy, které se neprodaly, protože nebyly. A tak piráti prostě vykryli poptávku čtenářů, protože ti neměli co číst," vypočítává Vlček. Tady je potřeba vrátit se i k počtu pirátsky stažených knih, který jsme od pirátů získali. Žádnou z nich nebylo možné legálně elektronicky koupit. Vznikla tak vůbec někomu škoda? Pavel Koutský je spolumajitel jednoho z prvních českých vydavatelství e-knih u nás, firmy Freetimepublishing, a ve svých názorech jde ještě dál: "Na jednu stranu tady máte nakladatele, kteří nerespektují poptávku po e-knihách, kašlou na své čtenáře a vyhazují zbytečně peníze na právní války bez výsledku. Na straně druhé tady máte piráty, kteří chtějí číst své oblíbené autory a nemají žádný důvod respektovat to, že oficiální nabídka e-knih je zatím nedostatečná, a tak si knihy berou z nelegálních zdrojů. Oba tábory jsou za tuto situaci odpovědné," tvrdí. Nejlepší cestou, jak dosáhnout nějaké stability na trhu, je podle něj potírat divoké piráty, kteří knihy dávají na lehce dostupné servery, ale zároveň komunikovat se zavedenou pirátskou scénou a spolupracovat s ní tak, aby se dodržovaly dohody, které zprostředkoval pan Černý. "A hlavně by nakladatelé měli začít reflektovat poptávku a poskytnout čtenářům to, co chtějí. A piráti by si měli uvědomit, že to, co dělají, je pořád nelegální a že držet určitá pravidla je potřeba, protože válka mezi nakladateli a piráty bude mít jedinou oběť – nás čtenáře," tvrdí Pavel Koutský. Knižní piráti by nakonec mohli sloužit jako pozitivní katalizátor, který povede k otevření trhu s e-knihami. Ovšem jen za předpokladu, že ho sami nakonec nezničí.

DIGITÁLNÍ LUPIČKY V ZAHRANIČÍ

"Až šedesát procent celkové produkce elektronických knih je předmětem pirátského stahování," stěžoval si na frankfurtském knižním veletrhu šéf asociace nakladatelů Gottfried Honnefender. V sousedním Německu se e-booky nešíří takovým tempem jako ve Spojených státech – představují jen půl procenta celkového trhu –, přesto platí, že zahraniční nakladatelé – ať už krátkozrace, nebo s oprávněnými obavami – bijí na poplach. Vždyť devětadvacet procent majitelů elektronických čteček a tabletů podle průzkumu britských právnických firem připustilo, že si aspoň jednu elektronickou knihu pořídilo ilegálně. Společnost Attributor, která se od roku 2005 snaží monitorovat šíření neautorizovaných nakladatelských počinů v digitální podobě, upozorňuje, že možností loupit na internetu přitom rychle přibývá: jen za půl roku počet odkazů na stránky s pirátským obsahem vzrostl o pětadvacet procent na jeden milion stránek. A to se týká jen elektronických knih. Nejpopulárnější titul přitom prý ani venku neznamená také nejkradenější – v květnu letošního roku byl například nejkradenější knihou román The Help (Černobílý svět) Kathryn Stocklett, který byl na žebříčku New York Times až čtvrtou nejprodávanější knihou.
Možná překvapivě ani neplatí, že nejvíc se kradou nejdražší publikace.
Trend emancipovaných pirátek je ale přinejmenším v Británii podobný jako v České republice. Zmíněný britský průzkum dvou tisíc uživatelů digitálních čteček ukázal, že zatímco každá dvacátá Britka nad pětatřicet let někdy nelegálně stáhla nějakou oblíbenou písničku, u knížek pro svoje čtečky jsou zralé ženy ještě nenechavější, nějakou si už ukradla každá osmá čtenářka.

Text Leoše Kyši vyšel 1. prosince 2011 v týdeníku Instinkt. Šíření informací nelze zastavit.
 




Datum: 26. 12. 2011, Autor: Leoš Kyša
Přečteno: 36012x
Zobrazit článek pro tisk Vytisknout

Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Ohodnoťte známkou jako ve škole | 1 je nejlepší: 1 2 3 4 5

Komentáře k článku

1. 10. 2012 Lenka Pirátství???
27. 8. 2012 Garf Tak máme doma čtečku...
4. 1. 2012 králík Chci si legálně půjčovat
29. 12. 2011 jzvc
18. 1. 2012 ANTI Re:
21. 1. 2012 killer Re:
21. 1. 2012 killer Re:
25. 2. 2012 haha Re: Re:
28. 12. 2011 Jméno Předmět
28. 12. 2011 Okolojdoucíí Re: Předmět
27. 12. 2011 Spirit Pravda, láska a zdravý rozum vítězí!
27. 12. 2011 corwin78 Piráti
18. 1. 2012 MK Re: Piráti
29. 8. 2017 Stewartswina 1b1l6qhh
26. 12. 2011 Linuxový otaku Freenet a pirátské knihy...
26. 12. 2011 Linuxový otaku Re: Freenet a pirátské knihy...
26. 12. 2011 Linuxový otaku Re: Freenet a pirátské knihy...
28. 12. 2011 Kalanis Re: Re: Freenet a pirátské knihy...
28. 12. 2011 Linuxový otaku Re: Re: Re: Freenet a pirátské knihy...
28. 12. 2011 Linuxový otaku Re: Re: Re: Freenet a pirátské knihy...
28. 12. 2011 Linuxový otaku Re: Re: Re: Re: Freenet a pirátské knihy...
28. 12. 2011 Linuxový otaku Re: Re: Re: Re: Freenet a pirátské knihy...
29. 12. 2011 Kalanis Re: Re: Re: Re: Re: Freenet a pirátské knihy...

Anketa
Používáte pro přístup k Internetu WiFi?

Ano
95% (1314)
 

Ne
4% (64)
 


Nejnovější články

16. 1. 2015 | 17392
Stát si brousí zuby na WiFi. Další pokus znásilnit Internet.
12. 10. 2014 | 20325
Zvolbovaní Piráti
22. 7. 2014 | 3636
Americké lhaní -základní prostředek politiky
30. 4. 2014 | 33233
Facebook je konec. Konec japonec.
2. 4. 2014 | 8052
Evropa je naše moře
1. 4. 2014 | 2179
Pirátské noviny mají nové sponzory
16. 3. 2014 | 20109
Zrození České pirátské strany
30. 6. 2013 | 6244
Rozhovor k rozšíření autorského zákona
27. 6. 2013 | 335
Kramaření v Kramářově vile a co bylo příčinou
16. 6. 2013 | 5412
Korupce je podstatou současného politického systému.

Kopírovací monopol
články v rubrice

30. 6. 2013 | 6244
Rozhovor k rozšíření autorského zákona
24. 2. 2013 | 12625
Rozsudek RapidShare a právní aspekty file-hostingových služeb
22. 7. 2012 | 229
Ropná společnost si pomocí kopírovacího monopolu vynutila stažení parodující stránky Greenpeace
28. 4. 2012 | 3250
Nekrolog: Umřela Library.nu alias Gigapedie
5. 3. 2012 | 254
{sylvaf} blok: knížky za paušál?
17. 2. 2012 | 4523
IFPI ku příležitosti 75. výročí vymazala důkazy o svých fašistických kořenech
16. 2. 2012 | 1459
IFPI chce poplatek z mobilů, Hadopi i právní odpovědnost provozovatelů za obsah
5. 2. 2012 | 92
Cory Doctorow: Je na čase přestat mluvit o kopírovacím monopolu
5. 2. 2012 | 87
Ministerstvo kultury připravuje rozsáhlou novelu autorského zákona
26. 1. 2012 | 547
Česko podepsalo ACTA, protesty zablokovaly web vlády
26. 12. 2011 | 647
Instinkt: Chvála zlodějů knih
23. 9. 2011 | 2134
„Kulich“ z Motola: Byla porušena moje autorská práva!
16. 9. 2011 | 380
Lobbisti ovládli Evropu: Zákaz kopírování prodlužen o dalších 20 let. Zisk shrábne OSA!
11. 7. 2011 | 2629
OSA vymohla od ústavu pro postižené platbu za benefici - účinkujícím umělcům navzdory
10. 6. 2011 | 28529
Poslanci se vyřádili, když tancovali mezi hroby mrtvých umělců
2. 6. 2011 | 8280
Včera lobbisti zábavního průmyslu, dnes prezent za 100 miliard korun
2. 6. 2011 | 3525
Ministr kultury Besser: Umělcům bude důchody vyplácet Intergram
1. 6. 2011 | 353
Dopis předsedovi výboru pro evropské záležitosti proti prodloužení monopolu na nahrávky
23. 5. 2011 | 278
Nahrávací průmysl znovu lobbuje za prodloužení monopolu
12. 5. 2011 | 123
Spisovatelé protestují proti poplatkům Dilia. Srstka už netrvá na poplatkovém monopolu
Nejnovější zprávy
Stát si brousí zuby na WiFi. Další pokus znásilnit Internet.

16. 1. 2015 | Internet | 17392
Necháme si bez odporu odebrat svobodné WiFi a přejdeme dobrovolně pod křídla korporátních Internetů?
Zobrazit celý článek ►
 

Zvolbovaní Piráti
12. 10. 2014 | Piráti | 20325
Kdo vyhrál, kdo prohrál, jak Piráti a co bude dál?

Americké lhaní -základní prostředek politiky
22. 7. 2014 | Politika | 3636
Včera na tiskové konferenci ministerstva obrany Ruské federace byly prezentovány důkazy z monitorování oblasti sestřelu. Důkazy Rusko předá zainteresovaným i dalším. Média i politici však zcela zásadní odhalení ignorují a dál obviňují bez jakýchkoliv důkazů Moskvu.

Facebook je konec. Konec japonec.
30. 4. 2014 | Piráti | 33233
To byl vynikající nápad, vyhradit lidu takové populární místo, kde se můžou všichni vyvztekat, vydemonstrovat, vybrečet a pohádat, vyblejt na sebe všechny problémy, zbavit se soukromí a to vše přitom za pečlivého dozoru státní bezpečnosti. Ovládat svět je čím dál tím snazší.
 
Hlavní stránka Piráti  Internet  Zahraničí  Kultura  Politika  Monstrproces  Kopírovací monopol  Názory  Kauzy  Věda a technika  Video  HogoFogo  Události  Zprávička  Jednou větou  Komix
 
Pirátské noviny jsou internetový občasník digitálního věku.
Informujeme o Internetu, politice, kopírování, svobodné tvorbě a blbostech.

Pirátské noviny oslovujte E-mailem na adrese: redakce zavináč piratskenoviny.cz

Provozovatel a vydavatel: Martin Brož | Sídlo vydavatele: Praha

Pirátské noviny | ISSN 1804-5197

Copyleft Pirátské noviny
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské noviny je umožněno i bez písemného souhlasu.
Všechna práva vyhlazena.