23. 3. 2017, 3:19

Hlavní stránka Piráti  Internet  Zahraničí  Kultura  Politika  Monstrproces  Kopírovací monopol  Názory  Kauzy  Věda a technika  Video  HogoFogo  Události  Zprávička  Jednou větou  Komix
Vláda nemá ráda free software


Vláda ČR dne 4. srpna 2010 schválila dokument s názvem „Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů“. Výslovně se v něm konstatuje, že svobodný software není rovnocenný s komerčním.



9. 9. 2010


Datum: 9. 9. 2010, Autor: Ondřej Profant
Přečteno: 87719x
Zobrazit článek pro tisk Vytisknout

Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Ohodnoťte známkou jako ve škole | 1 je nejlepší: 1 2 3 4 5

Komentáře

Díky a komentář
(Dalibor Štys, 11. 9. 2010 - 09:29:26)
Odpovědět
Předně díky za článek.

Dále: vážení, tahle diskuse by se nevedla (a nevede) v zemích, kde státem dotovaný výzkum je integrální součástí vzdělávání. To vůbec neznamená, že všichni jen učí. Ve Skandinávii nebo v Nizozemí je na univerzitách spousta lidí, kteří neučí, jen dělají vědu a vedou studenty. Univerzita je v rámci svých peněz přijala vyhodnotila jejich kvalitu. Grantové agentury mají komise, které jsou schopny říci, zda ten který výsledke je kvalitní nebo ne. V čem je tedy ten věčný český problém, proč pořád hledáme algoritmus? Protože právem nedůvěřujeme univerzitním přijímacím komisím ani grantovým agenturám. Mám naspech, doplním příště, ale zatím si přečtěte toto http://hn.ihned.cz/c1-46339290-dopisy-a-e-maily

Díky a komentář - pokračování
(Dalibor Štys, 12. 9. 2010 - 19:34:17)
Odpovědět
Druhá věc, která mne trápí ve skutečnosti mnohem víc je tahle: Software, i třeba matlabovské implementace nových algoritmů, je jasně kontrolovatelná věc. Funkční/nefunkční, funguje na mojí aplikaci / nefunguje, můžeme se o tom bavit, vyměňovat vylepšení apod.

1) Řada lidí váme řekne, že jejich názor na data je právě v jejich software na zpracování těch dat. Pokud ho zveřejní, zveřejní vlastně ten svůj názor. A taky naopak, řada lidí mastí výsledky z firemních softwarů aniž by se zajímala, co ten SW vlastně dělá. Můžu doložit prokazatelné artefakty způsobené např, Fourierovou transformací a následným fitováním na normální rozdělení. V dokumentaci o tom nepíšou samozřejmě nic. Skoro žádný jev sám o sobě nemá normální rozdělení, to přichází až občas jako sčítání mnoha náhodných veličin. Neboli výsledek je hned dvakrát špatně, prvně tím, že počítám Fourierku z dat, která nesbírám až dokud signál sám navyhasne a za druhé protože předpojatě interpretuji rozdělení. atd. atd.

2) Může se nakrásně říct, že SW můžu také opublikovat. Ale jelikož publikace trvá tak rok než vyjde, není takový článek nic než čirá reklama. Protože pokud je věda (teď nemyslím výzkum) především správná interpretace dobrých dat, tak za půl roku už jsem úplně někde jinde. V interpretaci i v kvalitě dat. Můžu doložit. Knowledge exchange pomocí SW, e-mailů a přednášek funguje asi tak přirozeně (dobře i špatně) jako za starých časů výměna dopisů. Články tehdy byly jen konečným vyústěním, shrnutím obecných závěrů z vyprecizovaných diskusí. Vesměs osobního názoru jednoho nebo několika málo autorů z nichž všichni článku rozuměli.

3) Z jiného konce si dovolím ocitovat jednoho kolegu informatika: Financují se v zásadě jen aplikace. I na GAČRu. Pokud se ukáže, že nejaká věc nefunguje, základní výzkum se dělá tak nějak pirátsky. :-)

Takže proto mi vadí, že výsledkem pro RIV není SW poskytovaný zdarma. Protože náš konkrétní základní výzkum je právě v něm. Kdybychom používali jen firemní software nebo bušili výsledky ze SW někoho jiného, nevěděli bychom, co děláme. To druhé ale dělá většina, mimo jiné se tím dost usnadní publikování.

Neboli: v software na který si dám dohlédnu a otestuji je podstatná část základního výzkumu. Rozhodně je mnohem méně "biased" než publikace.

Jsem rád, že se o tom mluví
(Vratislav, 10. 9. 2010 - 13:58:24)
Odpovědět
Ono celé to vykazování přes RIV je do jisté míry zvrácené, tohle je jen nejviditelnější úlet.

Posledních pět let už naše oddělení nedělá vědu a specializované věci na objednávku zřizovatele, ale píše články, metodiky (a dává si je zřizovatelem ověřovat), vytváří poloprovozy, technologie (a nechává si zřizovatelem potvrzovat, že je někdo používá), protože zřizovatel (nejsme AV) na nás dostane peníze jenom, když vykáže tyhlety na naší práci naprosto násilně naroubované nesmysly.

To je spíš legrační. Trapné ovšem je, když kolega, který vyvinul špičkové služby využívané volně v rámci úzké vědecké komunity, se na poradě zeptá šéfa oddělení, jestli tedy má napsat do USA nebo Belgie (koordinátorům projektů), že by kvůli z....enýmu RIVu laskavě potřeboval potvrdit, že tu kterou službu vědecká komunita využívá.

tak tohle je megatéma jak hrom pro pirátskou stranu !!!
(xChaos, 10. 9. 2010 - 12:49:19)
Odpovědět
Free software je nejen rovnocený, ale v některých vybraných případech i výrazně nadřazený softwaru komerčnímu. jediné, o čem má cenu diskutovat, jsou krátkodobé náklady na případnou migraci - dlouhodobé snížení nákladů při zachování (nebo v některých vybraných případech zvýšení - hlavně na serverech) funkčnosti - je zjevné

Pouze slogan "Svobodný software je rovnocenný komerčnímu" by sám o sobě byl ideálním sloganem České Pirátské Strany.

Vemte si třeba takový Android - mobilní platformu Google - vždyť je to taky open source systém !!!

Re: tak tohle je megatéma jak hrom pro pirátskou stranu !!!
(optim, 10. 9. 2010 - 22:04:50)
Odpovědět
Komercni nahradit za proprietarni nebo uzavreny, svobodny a komercni software se nevylucuji.

Tak v tomto
(Karel, 10. 9. 2010 - 09:33:39)
Odpovědět
souhlasím s vládou. IT je moje živobytí a poznal a vyzkoušel jsem tuny a tuny softwaru obojího druhu. V průměru a až na pár výjimek je free a svobodný sw opravdu o poznání horší, než komerční. Kdo si to nechce přiznat, je odtržený od reality.

Re: Tak v tomto
(merlyn, 10. 9. 2010 - 09:51:32)
Odpovědět
BSD, TeX, Firefox, mplayer, perl, irssi - zajimalo by me jestli mezi komercnim softwarem najdes neco aspon po kotniky temto sahajici.

Re: Re: Tak v tomto
(xChaos, 10. 9. 2010 - 13:00:55)
Odpovědět
Nejvíc je to zjevné na poli serverového software. Tam má Linux a aplikace pro něj celosvětovou převahu.

Třeba provozovat webserver na bázi čehokoliv jiného než Apache 2 je v dnešní době už jen bohapustý nesmysl (tedy s vyjímkou specializovaných aplikací, jako je hosting statických stránek - a tam opět bodují free nástroje...).

Ale samotný Linux je dnes špičkový serverový OS, který dnes v podstatě nemá srovnatelnou komerční obdobu. Windows mají dnes význam maximálně jako desktopový systém - a to ještě jen na omezený okruh specializovaných aplikací - jako generický desktop (web browser, e-mail, kancelářský software) dnes modernější distribuce Linuxu (Ubuntu) stačí zcela s přehledem.

Mplayer bych do toho vůbec netahal. (Státní správa nemá v popisu práce koukat se na filmy - takže to, že pod Linuxem filmy chodí líp, než pod Windows, to není moc argument... :-)

Re: Re: Re: Tak v tomto
(Jan, 10. 9. 2010 - 13:32:11)
Odpovědět
No zrovna Apache bych si na každý server nedával. Je to takový pomalý, neškálovatelný, obtížně konfigurovatelný moloch. Spíš bych vybíral z takových jako jsou hiawatha, nginx nebo lighttpd

Re: Re: Re: Tak v tomto
(merlyn, 10. 9. 2010 - 13:59:37)
Odpovědět
jasny, ja myslel ze se bavi o aplikacich obecne, ne jenom statospravni. jinak chapu fascinaci gnu/linuxem, ale nepride mi az tak uzasnej.

Re: Re: Re: Tak v tomto
(Vladimír Aubrecht, 10. 9. 2010 - 22:24:05)
Odpovědět
To, že má linux převahu na poli serverů, ještě neznamená, že je lepší, ale pouze, že se pro něco konkrétního hodí lépe. On i ten Apache má svá omezení, která např. nejsou pod Windowsáckým IIS (a obráceně).

Nemluvě o tom, že extrémní nevýhoda serverového Linuxu (a nejen toho, většina free věcí je v tomhle stejná ...) je náročnost na jeho konfiguraci, aneb administrátor pro win vs linux vyjde pravděpodobně cenově jinak ... (osobní zkušenost mám třeba s konfigurací VPNky na IPSecu a L2TP pod Win a Linuxem, pod Win naklikáno za pár minut a vše fungovalo jak má, pod Linuxem jsem to dělal x dnů a řešil kraviny typu, proč se nemůžou připojit jenom lidi co mají veřejné IP? Zjišťoval, že zrovna v této a této verzi je bug a že si musím stáhnout novou verzi zdrojáků, atp.)

Jinak osobně nesouhlasím s tvrzením, že OpenSource je stejně tak dobrý jako komerční software. Ano, najdou se světlé vyjímky, jako třeba Firefox, Android a jiné, ale vzhledem k celkovému počtu těchto aplikací, je to zanedbatelné množství aplikací ...

Ke článku.

"Proč má dostávat grant něco, co je schopno si na sebe vydělávat?"
Protože aby si to na sebe mohlo vydělávat, tak nejdřív musí mít někdo tu snahu to prodávat ... A ta motivace v dnešní době u nás na vysokých školách prostě neexistuje ... Grant je tou motivací.

"Je dobrým zvykem, že akademické projekty (např. BSD, LaTeX) jsou pod svobodnými licencemi, proč je zde tvrdě diskriminujeme? Protože je nemá rád soukromý sektor?"
Sice navrhované řešení není dle mého názoru dobře, ale je to aspoň nějaký krok ke zlepšení finanční situace škol. Náš stát prostě nemá na to financovat školství a ty peníze na školy se někde brát musí ...

"Proč nabádáme ke korupci a obcházení systému?"
Nevěřím, že to bude rozdíl oproti aktuálnímu stavu (akorát se softwarem ...).

Re: Re: Re: Re: Tak v tomto
(Ond, 11. 9. 2010 - 23:30:32)
Odpovědět
S konfigurací nemáte pravdu. Jde o zvyk, kdo začínal na Linuxu, tak umí s Linuxem, kdo na Win, ten umí s Win. Já třeba nikdy nepochopil proč je tak složítá wifi na Win oproti Ubuntu (např. je to vidět při připojování do akadamické sítě Eduroam).

Dnes vyjde jinak díky poptávce, ale je také rozdíl v průměrné kvalitě (v neprospěch Win - nějakou konfigurací Win se živí kde kdo, kdo sotva zapne počítač). Pokud by stát natvrdo nediskriminoval non-win řešení (což dneska dělá výslovnými požadavky na uzavřené standarty Microsoftu), tak by pohnul s takovou části trhu, že by se ceny srovnali (stejně tak kdyby 90% aut nakupovaných veškerým veřejným sektorem byla Toyota, tak by na ni byl dostupnější servis).

Dobré OSS aplikace (samozřejmě výběr) jsem vyjmenoval a pokryl jsem širokou škálu úkonů. A to je důležité. Ano, pro Win je milion aplikací, které mi zobrazí nahou holku na ploše, další milion aplikací kdekterého směru, ale kdo to potřebuje? Mě stačí na každý úkon jedna dobrá aplikace.
Také je dobré uvědomit si, že se bavíme o vědě. A vědci potřebují specifické aplikace bez klikátkem, ale s velkou spolehlivostí a výkonem. A koukněte se na systém většiny superpočítačů...

Smyslem vědy (a tedy i vědeckého grantu) není vydělávat. Kdo si myslí, že ano, měl by se vzpamatovat. Peníze nejsou účel, peníze jsou prostředek.

Kde berete, že náš stát nemá peníze? Peněz má naopak příliš a proto nimi plýtvá. Podívejte se na rozpočet. Podívejte se na to kolik nás stojí metr dálnice. A pak se podívejte kolik nás stojí celé vysoké školství a věda dohromady.

Re: Re: Re: Re: Tak v tomto
(optim, 13. 9. 2010 - 18:26:15)
Odpovědět
A muzete vyjmenovat nejake ty spatne programy se svobodnou licenci?

Re: Tak v tomto
(Ondrej Profant, 10. 9. 2010 - 10:31:36)
Odpovědět
Pomůže nezkoušet programy, které psal náhodný kolemjdoucí v MS Visual Studio, kterých je plná Slunečnice a podobné weby.

A raději zkoušet VLC, php, vim, gcc, wine, postfix, apache, chromium, notepad2, openTTD, Google earth, Opera, StarDic, sumatraPDF, VirtualBox, programy již zmíněné v článku... A to jsme se bavili jen o program, co pak třeba webové technologie jako WordPress, Joomla, Drupal, *Wiki, phpBB...

Re: Tak v tomto
(Jan, 10. 9. 2010 - 12:12:03)
Odpovědět
Pokud by bylo IT vaše živobytí, tak byste přišel do styku s linuxovým serverem a jeho OS aplikacemi (sshd, ftpd, ntpd, apache, php, python, mysql, sqlite aj.). I ze strany windows jsou tu užitečné programy jako putty, winscp, firefox, chrome...)

Co se týče výzkumu, tak světové projekty používají distribuované výpočty pomocí BOINC. Téměř všechy superpočítače z TOP 500 jedou na linuxu nebo upraveném unixu.

I většina uzavřeného, placeného softwaru je založená na open source knihovnách. Bez nich by byla mnohem méně použitelná, kompatibilní a také dražší. Takže přestaňte trollovat, protože ze sebe děláte jen blbce.

Re: Tak v tomto
(, 10. 9. 2010 - 13:15:34)
Odpovědět
Di ty brepto.

Priklady?
(optim, 10. 9. 2010 - 14:27:28)
Odpovědět
A mohl byste, prosim, uvest nejake priklady?

Re: Tak v tomto
(Lubomir, 23. 2. 2011 - 14:25:56)
Odpovědět
Tiez sa zaoberam software. Vazeny pan, nemate pravdu. Mnohe programy na spracovanie videa, zvuku, DVD authoring MAJU CHYBY. A ja som si programy kupil za plnu cenu. A ziskal som moznost stat sa testovacim subjektom. A niekolko chyb som im nahlasil. Jedina firma sa mi odvdacila, ze mi dali za to gratis najnovsiu verziu.
Ostatni napisali, ze dakuju. Apropo, ceny spominanych programov sa pohybuju v stovkach EUR.

Som zastanca Open software. Je zdarma.
Ma velku nevyhodu, ze autor nikomu neposkytne za pouzivanie uplatok. Pardon, chcel som povedat proviziu. :-)

Smutný
(J.Michalek, 10. 9. 2010 - 06:43:51)
Odpovědět
Otázka, jestli je to výsledek loby, nebo výsledek tuposti. Případně obojí.

korekce
(VS, 9. 9. 2010 - 22:56:23)
Odpovědět
[ aby byl doložen ekonomický přínos výsledku R v minimální výši 1 mil. Kč ]

To nutně neznamená, že výsledek výzkumu/vývoje ve formě software nemůže být pod svobodnou licencí! Ekonomický přínos může přinést implementace, další vývoj, a podpora tohoto SW v nějakém reálném nasazení.

Jistě je tohle možné spíše u aplikovaného výzkumu, než u zkoumání funkcionálních jazyků zatím v praxi nevyužitelných. Ale na českých univerzitách vzniká unikátní SW, za který jsou spolupracující společnosti ochotny zaplatit milionové částky, a klidně může být pod volnou licencí. A tyto peníze jdou do stipendií nebo platů postgraduálních studentů a výzkumných pracovníků, protože bez nich by byli placeni spíše žalostně.

Proč to tedy nedělá čistě komerční sféra? No protože jde o výzkum, tj. do jisté míry spekulativní činnost s nejistým výsledkem a nejistým časovým horizontem kdy se dojde k něčemu užitečnému. Dále know-how mnoha lidí hlavně na technických univerzitách je do jisté míry unikátní, a buďme rádi, že tam takoví lidé jsou a zůstávají.

Re: korekce
(Ondrej Profant, 9. 9. 2010 - 23:30:34)
Odpovědět
Mám dojem, že takovou možnost zcela nevylučuji. Jen ji považuji za velmi okrajovou. Trochu ještě zdůvodním:

Implementace, podpora - může, ale zas se dostáváme k tomu, že se jedná o specializovaný software, který využijí zas ty samé pracoviště (předpokládám, že v rámci grantu není typické vyvíjet textový procesor). Čili se snažíme zvýšit počet pěněžních transakcí (které zaplatí z většiny nějaký veřejný rozpočet)... asi pro to, aby měly banky více z poplatků.

Samozřejmě, okrajově může být zájem i odjinud, ale špičkoví vědci a jejich týmy snad nemají zařizovat instalaci a nastavení programu, když mohou dál bádat. V případě, že je takový software jako OSS (jak naznačuji, že by to bylo ideální), tak podporu může zajistit někdo jiný a přijde mi to praktičtější (a dává to práci dál), viz třeba správa Linuxu a BSD (kde si přivydělává mnoho studentů etc.).

Procedurální jazyky se asi neuchytí. Nicméně funkcionální jazyky jsou nejlepší volba pro masové paralesmy v řádech stovek až tisíců jader. Což dnešní programy vůbec nereflektují a jak vidíme na trhu dále už procesory se zvyšováním nepůjdou, ale naopak bude přibývat jader.
Navíc nutnost dekompozice nedává prostor chybám. Dneska to asi nikoho nezajímá (vzhledem ke kvalitám některých populárních komerčních programů), ale v budoucnu snad bude poptávka po preciznějších programech.

Společností, které platí miliony a následně nechají soft jako free je opravdu velmi málo. Čest výjimkám.

Re: Re: korekce
(VS, 10. 9. 2010 - 16:05:51)
Odpovědět
[ ale zas se dostáváme k tomu, že se jedná o specializovaný software, který využijí zas ty samé pracoviště (předpokládám, že v rámci grantu není typické vyvíjet textový procesor) ]

Může jít o využití v průmyslu. Děje se to. Jasně, proč by na to měl stát dát grant? No protože jde o tak nejisté a spekulativní věci, že se do nich nikdo soukromě nepustí. Čili špičkoví vědci za peníze z grantu udělají nějakou základní práci, na základě které nabídnou reálný další vývoj a implementaci a "vydělají si na sebe". Tím pádem můžou dál pracovat a zůstanou u nich kvalitní lidé jejichž výsledky využije celá společnost. Jde obvykle o natolik unikátní aplikace, že implementaci a support není schopen dělat nikdo jiný. Jde o věci typu řízení jaderných reaktorů nebo řízení průmyslových procesů, které dělá jediná firma na světě.

Já tuhle snahu chápu tak, aby se nedělal výzkum pro výzkum za peníze státu a výsledek roky nic. Jasně že u výzkumu spíše základního typu je to problematické, ale nevíte přesně, jak bude ten ekonomický přínos vyhodnocen. Skrze ekonomický přínos (pokud to bude mít rozumné podmínky) lze snadno vyhodnostit "efektivitu" výzkumu.

Nelze na vše nahlížet pohledem "klasického" open source software jako třeba BSD. Nakonec i u svobodného SW obvykle platí, že pokud do jeho vývoje někdo nedává velké prostředky, kvalita je problematická. Jsou různé obory s různými souvislostmi, o kterých se mnoha lidem ani nezdá.

[ dekompozice nedává prostor chybám. Dneska to asi nikoho nezajímá (vzhledem ke kvalitám některých populárních komerčních programů), ale v budoucnu snad bude poptávka po preciznějších programech ]

Poptávka po preciznějších programech je, a nástroje na to existují. Ale využívá se to tam, kde to dává ekonomický smysl - řídící systémy letadel, armádních aplikací, a další. Rád bych měl třeba zcela precizní a bezchybný formálně verifikovaný operační systém. Ale já ho potřebuju teď a ne za moc peněz. Podle mě kvalita např. softwaru od Microsoftu většinou ceně, která ve srovnání s jinými komerčními produkty není zvlášť vysoká, odpovídá. Ale to už jsme mimo téma a o tom se tu přít nechci.

Re: korekce
(Eugenee, 10. 9. 2010 - 05:13:32)
Odpovědět
A ekonomicky prinos vysledku komu???

Smysl grantu, at uz vedeckych ci kulturnich, je preci prinest prinos (ekonomicky, kulturni, vzdelanostni atd.) cele spolecnosti. Za ucelem ekonomickeho prinosu sama sobe vznikaji jine instituce nez univerzity ci vyzkumne ustavy, tyto instituce se nazyvaji firmy.


(nikdo, 9. 9. 2010 - 18:40:59)
Odpovědět
odpoved na tvoje otazky je naprosto jasna: protoze zkurvena fasisticka vlada plna nekompetentnich zpicenych curaku.

Re:
(lol, 10. 9. 2010 - 10:54:33)
Odpovědět
zato z vaseho prispevku inteligence primo strika.

Re: Re:
(nikdo, 10. 9. 2010 - 13:52:43)
Odpovědět
jestli nebude spis inteligence, ze kdyz jsem debil, tak se do politiky necpu ;-)

Re: Re:
(dim, 19. 9. 2010 - 21:03:36)
Odpovědět
kdyt ma pravdu - zni to sice trosicku hloupe ale lip se to rict neda...

Taky by mě to zajímalo
(Jan, 9. 9. 2010 - 18:27:29)
Odpovědět
Na toto vše bych se zeptal uvedených osob a jejich případnou odpověď zde zveřejnil.

Re: Taky by mě to zajímalo
(Ondřej Profant, 9. 9. 2010 - 20:11:19)
Odpovědět
Samozřejmě, jakmile mi odpoví, tak sestavím další článek. Nicméně nebudu první, kdo se na dané věci bude ptát a všichni přede mnou dostali jasnou odpověď.
Kdo se chce dozvědět více, tak jsou sdružení, která se tímto tématem zabývají - jako třeba Věda žije! a myslím si, že tam bude dost různých dalších materiálů (já se je pokoušel nepoužívat, abych přinesl něco nového a autentického).

z toho by měla být i oficiální TZ celé ČPS, nejen článek
(xChaos, 10. 9. 2010 - 13:03:46)
Odpovědět
myslím, že to je v pořadí druhý až třetí zásadní cílový zásek (první byl, když se nám podařilo přimět ministerstvo financí, aby ZPĚTNĚ změnilo svojí tiskovou zprávu o neodepisovatelnosti hardware bez nakoupeného software).

z tohoto by měla být i oficiální tizková zpráva, myslím. méně pseudovirálních úletů typu předvolební videorozhovor kokotů s kokoty - a více podobných investigativních vychytývek, prosím !!! lidi nejsou tak blbí, jak si myslíte... na toto zareagují.


Přidat komentář

Jméno
Nevyplňujte <- toto políčko nechte prázdné
Předmět
Obsah:



Věda a technika
články v rubrice

29. 12. 2012 | 1798
Vzdělávání budoucnosti: Realističtější pohled
25. 12. 2012 | 59
Sedm aspektů vzdělávacího systému 21. století - díl třetí
14. 12. 2012 | 669
Sedm aspektů vzdělávacího systému 21. století - díl druhý
4. 12. 2012 | 168
Sedm aspektů vzdělávacího systému 21. století - díl první
6. 9. 2012 | 4082
Pomozte obnovit pamětní desku "Ku výstavbě tisícího kilometru železnic lokálních v Království českém"
22. 7. 2012 | 2358
INDECT Velký Bratr přichází do EU
24. 10. 2011 | 380
Komu patří výsledky vědy?
14. 7. 2011 | 444
Miluji Evropskou unii
31. 5. 2011 | 2844
Je to tak. i.ON je pirát!
30. 4. 2011 | 594
Projekt elektronického zdravotnictví – podvod na důvěřivých pacientech
15. 3. 2011 | 14717
Proč se nebojím japonských jaderných reaktorů
5. 12. 2010 | 2695
Ikarie je mrtvá, ať žije XB-1
23. 11. 2010 | 4197
Volba je věda – naděje pro otevřený přístup ke vzdělání?
24. 10. 2010 | 25810
Týden otevřeného přístupu k výsledkům vědeckého výzkumu
9. 10. 2010 | 7742
Našli jsme první obyvatelnou planetu mimo Sluneční soustavu?
9. 9. 2010 | 99895
Vláda nemá ráda free software
22. 8. 2010 | 6669
Olivie Brabcová: LETS systémy – tiskneme si s kamarády DIY peníze
8. 8. 2010 | 4158
Laboratorní kachna: Ruské borovice protestují proti globálnímu oteplování
Nejnovější zprávy
Stát si brousí zuby na WiFi. Další pokus znásilnit Internet.

16. 1. 2015 | Internet | 2972
Necháme si bez odporu odebrat svobodné WiFi a přejdeme dobrovolně pod křídla korporátních Internetů?
Zobrazit celý článek ►
 

Zvolbovaní Piráti
12. 10. 2014 | Piráti | 20268
Kdo vyhrál, kdo prohrál, jak Piráti a co bude dál?

Americké lhaní -základní prostředek politiky
22. 7. 2014 | Politika | 3615
Včera na tiskové konferenci ministerstva obrany Ruské federace byly prezentovány důkazy z monitorování oblasti sestřelu. Důkazy Rusko předá zainteresovaným i dalším. Média i politici však zcela zásadní odhalení ignorují a dál obviňují bez jakýchkoliv důkazů Moskvu.

Facebook je konec. Konec japonec.
30. 4. 2014 | Piráti | 33220
To byl vynikající nápad, vyhradit lidu takové populární místo, kde se můžou všichni vyvztekat, vydemonstrovat, vybrečet a pohádat, vyblejt na sebe všechny problémy, zbavit se soukromí a to vše přitom za pečlivého dozoru státní bezpečnosti. Ovládat svět je čím dál tím snazší.
 
Hlavní stránka Piráti  Internet  Zahraničí  Kultura  Politika  Monstrproces  Kopírovací monopol  Názory  Kauzy  Věda a technika  Video  HogoFogo  Události  Zprávička  Jednou větou  Komix
 
Pirátské noviny jsou internetový občasník digitálního věku.
Informujeme o Internetu, politice, kopírování, svobodné tvorbě a blbostech.

Pirátské noviny oslovujte E-mailem na adrese: redakce zavináč piratskenoviny.cz

Provozovatel a vydavatel: Martin Brož | Sídlo vydavatele: Praha

Pirátské noviny | ISSN 1804-5197

Copyleft Pirátské noviny
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské noviny je umožněno i bez písemného souhlasu.
Všechna práva vyhlazena.